|
|
Trump vs. Biden - Na čí straně byly české televizní stanice?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Americké prezidentské volby jsou bezesporu nejzásadnější zahraničněpolitickou událostí, kterou svým zpravodajstvím pravidelně pokrývají česká média. V případě těch posledních voleb se souboj o Bílý dům stal jedním z hlavních témat podzimu 2020. Do souboje o diváka se zapojili všichni tři hlavní celostátní vysílatelé - tedy TV Nova, ČT a TV Prima. Vůbec poprvé v historii se na těchto třech televizních stanicích současně vysílalo sčítání volebních výsledků. Jaká ale byla praxe v českých médiích? Ve Spojených státech je zcela standardní, že se mediální domy přiklánějí k některému z kandidátů, že zpravodajství je prodemokratické nebo prorepublikánské. Tato práce zkoumala, jakým způsobem se tento jev projevil v českých televizních stanicích. Výzkumné otázky tak byly zaměřeny na počet reportáží o jednotlivých kandidátech, jejich vyznění a celkový čas věnovaný volbám samotným i oběma kandidátům. Na základě sběru dat práce zhodnotila, že televizní stanice nevěnovaly stejný prostor oběma kandidátům. Daleko více prostoru dostal Donald Trump na úkor Joea Bidena. Trump byl navíc častěji vyobrazován v negativním smyslu. V tomto ohledu byla nejméně vyváženou českou televizní stanicí Česká televize, nejlépe na tom byla TV Prima. Ta ale zase nabídla nejméně amerického volebního zpravodajství, nejvíc ho odvysílala...
|
|
|
Role poradců v americké zahraniční politice
Blažek, Jiří ; Klepárník, Vít (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...
|
|
|
Transatlantická spolupráce mezi USA a EU (2012-2018)
Fedorucová, Klára ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Témata, spojená se zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Evropské unii se od přelomu tisíciletí objevují v diskuzích odborníků stále intenzivněji. Toto je dáno několika faktory, mezi něž patří primárně síla těchto dvou uskupení, jednoho státního a druhého unijního, na dvou březích Atlantiku. Práce na téma transatlantických vztahů je rozdělena do čtyř kapitol, kdy první kapitola řeší teorii regionalismu, historický vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, potažmo Evropským společenstvím. Závěr kapitoly pak ukotvuje aktéry zahraniční politiky z pohledu USA. Práce má však za cíl porovnat dva americké prezidenty a jejich vztahy s EU. Zvolenými prezidenty jsou Barack Obama a Donald Trump, kdy stěžejním časovým obdobím práce se stávají léta 2012-2018. Cílem práce je najít odpovědi na několik otázek, kdy tou zásadní je zda a případně jaký rozdíl je v přístupech Baracka Obamy a Donalda Trumpa k EU. Práce stanovuje svým výzkumem několik kritérií, které pak budou u dvou prezidentů porovnány, aby následně bylo ukázáno zda a jak se liší politiky dvou po sobě jdoucích prezidentů ve vztazích k EU.
|
|
|
Válečné pravomoci amerického prezidenta ve válce proti terorismu - Případová studie vojenského rozkazu prezidenta Bushe z 13. listopadu 2001
Dobeš, Petr ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou válečné pravomoci amerického prezidenta v období po teroristických útocích 11. září 2001. Práce vychází z teorie, že od počátku 20. století existuje v americkém politickém systému trend posilování exekutivy, který vyvrcholil během prezidentství George W. Bushe po útocích 11. září. Tato teorie bude prokázána na případové studii vojenského rozkazu prezidenta Bushe s názvem "Detention, Treatment, and Trial of Certain Non-Citizens in the War Against Terrorism", vydaného 13. listopadu 2001 a na analýze vztahů uvnitř Bushovy administrativy. Práce si klade za cíl zodpovědět otázky, zda se americký systém brzd a rovnováh dokáže vypořádat s hrozbami globálního terorismu, nebo zda je nezbytné, aby Spojené státy revidovaly svou ústavu tak, aby reflektovala aktuální situaci. Dále práce zkoumá, v jakých ohledech překročil prezident Bush své ústavní pravomoci a jak na to zareagovaly další dvě složky amerického politického systému - Kongres a soudy. Poslední otázkou, na kterou práce odpovídá, je, zda-li je možné pokládat prezidentství George W. Bushe po 11. září za příklad tzv. imperiálního prezidentství, jak ho popsal americký historik Arthur Schlesinger ml.
|
|
|
Role poradců v americké zahraniční politice
Blažek, Jiří ; Klepárník, Vít (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...
|
host ::
RSS.